Ahoj, tady Eliška. Musím vám taky něco napsat něco sama, nevím, jestli mamka někdy nekecá. Jsem už pěkně velká. Nevím, kolik měřím a vážím, k paní doktorce jdeme až příští týden, má dovolenou, ale podle oblečení a podle toho, jak každý obdivuje moje tváře, nejsem žádný drobeček. Mamka se asi pěkně pronese, když zrovna chci chovat a přitom jít na procházku, pěkně vzdychá, že ji bolí záda. Ale stejně mě vždycky pochová..
Je se mnou už větší legrace, už pořád jen nebrečím. Ráda se směju, hlavně ráno, když se vzbudím a najím, mám výbornou náladu. Jak přijdeme do obýváku, hned zkontroluju rybičky, jestli jsou pořád pověšené na světle a pak si s mamkou hrajeme. Máma vydává různé zvuky, já se směju a snažím se to opakovat, i když mi to zatím moc nejde, jen občas trochu mlasku a někdy se mi povede jí poslat pusinku a z toho je pak celá nadšená.. Taky mi zpívá a to se mi moc líbí, i když Pepa ji okřikuje, ať nezpívá a to teda nechápu proč. U toho všeho stihnu pořád blinkat, někdy mě mamka musí převléknout i dvakrát za den. Je to z toho, že mě bolí bříško a jak tlačím, někdy to vylítne. A taky mi z toho tlačení vylezl pupík a mamka mi ho ráno zalepuje na celý den. Na noc ne, to jsem namazaná po koupání a nedrží na mě náplast.
Na ortopedii jsem dostala dečku. Když už mi ji dají, tak si zvyknu, ale třeba v sedačce jsem bez dečky a když mě po probuzení do toho máma zas zakšíruje, moc nadšená z toho nejsem, nemůžu v tom pořádně kopat nohama a to mě zrovna hrozně baví. A když mě rozbalí úplně, že nemám ani plínu, to je největší pohoda. Hrozně kroutím zadkem a mamka si myslí, jestli nebudu břišní tanečnice.
Jezdíme často na výlety. Buďto za Honzíkem a tetou Míšou, mamka říká, že to teta má doma hrozně krásný, ale já se v tom zas tak nevyznám. Když jsem u mámy, je mi to jedno, jak to kde vypadá. S Honzíkem se zatím střídáme v brečení a mamka už se těší, až budeme třeba sedět a vyfotí si nás spolu. Když je teta Míša s Honzíkem na Moravě u rodičů, jezdíme k babičce do Mýta. Pořád máme něco. Pepa logopedii, mamka pedikúru nebo tak. U babičky v Chocni jsem zatím nebyla, ale taky se tam chystám, asi příští týden. A taky jsme byli u mamky v práci, každý mě obdivoval, ale mně byli nejvíc sypmatický chlapi v servise. Ale mám povídala, že dokud nebude hotová koupelna, už tam nepůjde, že se stydí, jak se jí každej ptá. Škoda, že ještě neumím mluvit, domluvila bych tatínkovi.
A taky mám zážitek z nošení v šátku. Když mě do něj máma dala poprvé, moc se mi to nelíbilo, ale mamka na to nedala a zkusila to zas. Šli jsme na procházku, do přírody, Pepa sbíral lesní jahody a mě se v šátku tak líbilo, že jsem tam usnula. Mamka měla radost a říkala, že když se mi tam líbí, budu s ní někdy vařit. Už teď mě bere do kuchyně, do takového sedátka a chválí mě, jak jsem hodná. Rozhlížím se, kopu nohama a ručičkama bouchám do zvířátek, co visí na hrazdičce.Třeba hodinu to vydržím a máma má radost, že už konečně může zase vařit a péct.
Moc rád mě chová taťka, a mně se u něj líbí. Když nemůžu usnout, mamka ho zavolá a on mě uspí. Položí si mě na nohy a houpe mě. Tohle mamce nejde, je malá a já už se jí na nohy nevejdu. Taky bych chtěla, aby mě nekdy vykoupal, ale on zatím nechce, prý až budu větší. Jen to mamce připravuje. Ale někdy nestihne přijet a máma pak nadává, že musí vodu tahat sama. Skoro každý den s náma koupe Pepa. Je na mě hodný a má mě moc rád, pořád by se se mnou muchlal.
To je zatím všechno, brzo zas napíšeme, já nebo mamka. Ahoj.
